Adresa, otevírací doba
Nastavení zobrazení písma
Rozhovor s Hankou K.
Pomoc druhým přináší pomoc a štěstí i mně!
Rozhovor s Hankou Kocourkovou, jednou z obdivuhodných a inspirativních dobrovolnic, která dlouhodobě působí (i) v Dobrovolnickém centru při ICOS Český Krumlov.
Hanko, jak dlouho se věnuješ dobrovolnictví a co tě k němu přivedlo?
Těžko spočítat dobu mého dobrovolničení. Jako zaregistrovaný dobrovolník jsem začala v roce 2011, nejdříve u budějovické ADRY, poté v Dobrovolnickém centru ICOS. Ale tomu předcházela moje určitá (nebo určená?) cesta. Syn mé nejlepší kamarádky měl problémy. Přišel o práci a po neustálých neúspěšných pokusech najít si novou přicházel o jednu naději za druhou. Psychicky se dostal až do stavu beznaděje a nebylo cesty ven.
A v té době mi přišlo od Asociace turistických oddílů mládeže, kde jsem působila jako vedoucí oddílu, žádost ADRY o dobrovolníky. A to mi nahrálo. Co jiného by mladému muži mohlo pomoci než pocit, že ho někdo potřebuje, má ho rád a těší se na něj. A tak jsme rok spolu dojížděli do budějovické Empatie.
Po roce přišly zdravotní problémy a já musela svou činnost u ADRY ukončit. Vydržela jsem to půl roku. A začala jsem dojíždět do Domova pro seniory se záměrem povídat si s lidmi a pak napsat jejich příběhy. Jenže. „Zaháčkovala“ jsem se tam a knihu nenapsala, protože mi nezbývá čas.
Jakým dobrovolnickým aktivitám se věnuješ?
Jednou týdně jezdím do Domova pro seniory, kde klientům čtu a povídám si s nimi. Každých 14 dní jezdím do Krumlova do Domu s pečovatelskou službou. Vzhledem k mé bývalé celoživotní profesní i zájmové práci s dětmi jsem také spojila obě generace při mezigeneračním setkávání.
A protože možností kolem nás je mnoho, stačí jen chodit s očima a srdcem otevřeným, objevily se na mé cestě další možnosti, dnes už hlavně díky ICOSu. A tak působím i v klubu seniorů v Holubově a Vrábči. Mohu jen říct, že mě to velice baví!
Jaké jsou tvé největší radosti a výzvy při dobrovolničení?
Výzva je něco, co mě osloví, a já vím, že pro mé srdce je to to správné. Radost je vidět šťastné tváře dětí i seniorů. Štěstí jsou otázky lidí: „Kdy zase přijdete? My se na vás těšíme“. Uspokojení je i vidět a slyšet, jak se lidé sejdou v klubech pro seniory a povídají si. A bylo by toho ještě mnoho. Pomoc druhým přináší největší pomoc a štěstí mně!
Jsi spokojena se spoluprací s Dobrovolnickým centrem a ICOSem?
Velice spokojena, nemám žádný problém, naopak. Vždy pomohou a poradí a stále mi dávají najevo, jak si mě váží.
Co bys chtěla říct lidem, kteří uvažují o dobrovolnictví?
Pokud má kdokoliv chuť někde pomáhat, stačí se spojit buď se samotnou organizací, nebo se přímo domluvit s dobrovolnickými centry v blízkosti.
Moc děkujeme za rozhovor i za spolupráci. Tomáš Zunt, ICOS.
prosinec 2023
P.S Hanka také pomáhá na dalších akcích, jako třeba dobročinná akce Polévka, která pomáhá, či Krumlovská 11.